Chaloupecký, Václav

Chaloupecký, Václav, 12. 5. 1882 Dětenice, okres Jičín, ČR – 22. 11. 1951 tamže — český historik. Po štúdiu na Karlovej univerzite u J. Pekařa 1907 – 14 a 1918 – 19 archivár a knihovník v Roudnici nad Labem. R. 1919 – 38 štátny inšpektor archívov a knižníc na Slovensku, 1922 – 23 docent a 1923 – 38 profesor československých dejín na UK v Bratislave, od 1938 profesor českých dejín na Karlovej univerzite v Prahe. Venoval sa problematike starších i novších českých a slovenských dejín, stúpenec čechoslovakizmu. Hlavné diela: Jan IV. z Dražic, poslední biskup pražský (1908), Dvě úvahy o národním probuzení na Slovensku (1920), K nejstarším dějinám Bratislavy (1922), Československé dějiny (1922), Staré Slovensko (1923), Zápas o Slovensko 1918 (1930), Nitra a počátky křesťanství na Slovensku (1930), Počátky státu českého a polského (1937), Prameny X. století. Legendy Kristiánovy o sv. Václavu a sv. Ludmile (1939), Svatováclavský sborník (1939), Středověké legendy prokopské (1953). Člen viacerých vedeckých spoločností a odborných komisií.